Informace o mikrobodové technologii
Mikrobod - mikroúderové značení a gravírování
Když jde o extrémně trvalé a nezfalšovatelné popisy, které mají obstát v průběhu let před silným mechanickým zatížením, jsou mikrobodové systémy první volbou. Tyto systémy jsou vhodné pro značení odlitků, plastových a kovových dílů až do tvrdosti 62 HRc. Mikrobodová technologie se využívá především v drsném průmyslovém prostředí v automobilovém a ocelářském průmyslu, u výrobců nářadí tak jako ve strojírenství.
Oproti některým konkurenčním systémům jsou naše konstrukce až 3x stabilnější, což se projeví na životnosti a spolehlivosti celého značícího zařízení.
Mikroúderové značení je trvalé, nepadělatelné a flexibilní....
Mikrobodovou technologii dělíme na:
- pneumatické systémy
- elektrické systémy
A dále podle použití:
- stojanová verze
- ruční verze
- verze pro integraci
- kombi verze
- rycí - gravírovací verze
- speciální verze
Princip mikrobodů:
U mikrobodového značení probíhá značení s pomocí hrotu z tvrdé oceli. Hrot je umístěn nad povrch značeného dílu a pomocí tlakového vzduchu nebo elektrické energie rozkmitáván. Hrot udeří, krátce před spodní úvratí, do povrchu dílu a tím stlačí, resp. vytlačí materiál a na povrchu dílu se vytvoří bod. Značicí nástroj s hrotem z tvrdé oceli je umístěn ve značicí hlavě. Hrot se pohybuje pomocí dvou krokových motorů po souřadnicích na osách X a Y.
Vlastní značení mikroúderem se tak skládá z husté řady jednotlivých bodů, které vytváří ucelenou linii. Podle přání je možno ale vytvářet i značení, při kterém jsou jednotlivé body od sebe více vzdáleny, takže nevznikne ucelená řada, ale označení výrobků je bodové. U mikrobodového značení je dosahováno hloubky značení až do 0,8 mm. Vzdálenost hrotu od značeného předmětu může být až 10 mm (v závislosti na značicím přístroji). Protože hrot osciluje, mohou být značeny i povrchy s nerovnostmi do 6 mm (v závislosti na značicím nástroji.)
Gravírování (rytí) lze přirovnat ke klasickému psaní, značení se provádí diamantovým hrotem nebo hrotem z tvrdé oceli. Špička hrotu je tlakem vzduchu nebo elektrickou energií tlačena na povrch značeného předmětu a pohybuje se po něm v požadovaných směrech. Tím dochází k plynulému opracování povrchu.
Rycí hlavy jsou konstruovány robustněji než hlavy mikroúderové. Protože při rytí vzniká větší odpor než u mikroúderu, mají rycí hlavy místo řemenového pohonu pohon šroubovicový. A jak naznačuje již označení, s rycí hlavou je po změně značicího nástroje možno značit i mikroúderem.
Vlastní značení je představováno nepřerušovanou linií a na značeném díle tak vzniká velmi přesný obraz.
Při rytí se dosahuje hloubky cca 0,5 mm. Protože však diamantový resp. hrot z tvrdé oceli nekmitá jako u mikroúderu, ale je tlačen na povrch značeného dílu, nemohou být překonávány žádné velké materiálové nerovnosti. Aby bylo dosaženo stejnoměrného značení, musí být povrch předmětu pokud možno rovný.
Hluk vzniká především při dopadu hrotu na značený díl. Vzhledem k tomu, že u rytí (gravírování) dopadá hrot na předmět pouze na začátku linie, je rytí mnohem tišší než značení mikroúderem.
Různé příklady značení: mikroúder, mikroúder s bodovým písmem a rytí (gravírování).
Stáhněte si:
Vybíráme z referencí
